A jak to bylo v létě ... aneb pokračování příběhu čtvero ročních období v jednom jediném dni a to vše na Pláních u Ještědu.

• No a to už jsme od Ještědu skoro co bys kamenem dohodil a zbytek doběhnul jak každému pak do mikrofonu tvrdil Kmochy. Zdálo by se idylka, pohodička, dokonce vylezlo sluníčko, zatraceně to začalo připomínat Léto. Jedeme si do kopečka, již se těšíme jak si dáme do zobáčku vybranou krmi, když tu na nás matka příroda nachystala překvapení :

• Vítr byl velmi silný a přes cestu ležel smrk - pěknej macek. Pěkně se mrška zašprajcoval za pařez, ve dvou bysme s tím měli s Kmochym co dělat = a že je Kmochy nějakej silák. Aby naše výprava hned na začátku nevytáhla všechny trumfy a Kmochy nebyl moc zedřenej, přizvedli jsme si odrostlý vánoční stromek heverem z výbavy auta. Když z druhé strany zastavily další dvě auta, veděli jsme dvě věci :

1. silnice je jinak průjezdná až nahoru a
2. ten stromeček nebudeme zdobit sami.

Nu což,   lesní víla Jezule a silák Kmochy zabrali vší silou :

• Jak posádky obou vozů viděli hrdniny v akci, zastyděli se, zahodili zapálené cigarety daleko do lesa aby je nikdo nenašel, vyhrnuli si rukávy a snažili se stromek odhodit až na naše auto :

• Samozřejmě přecenili svoje síly, mohutný kmen jim lišácky vyklouznul, elegantně se vyhnul autíčku a potupně se svalil ze stráně :

• Co se dalo dělat, cesta byla zase volná :

• Nedalo se jinak, museli jsme dál. Dorazili jsme šťastně až na Pláně, poklábosili přátelsky s personálem, spolkli vytoužený pokrm a hurá stavět anténu ! Vybrali jsme si nejvyšší bod kam se nechalo zajet autem, ani ne jenom z pohodlnosti jako spíš proto, že naše výbavička je na autíčku závislá jako feťák na Ironu - bez něj (autíčka, nikoliv Ironu) a hlavně jeho baterie bysme si k vysílání moc nečuchli. Rovněž další část naší výbavičky je na autě závislá - a sice na tažné kouli . Koho více zajímá technické řešení našeho stožáru a antény, ten by se měl podívat na jinou stránku, kde jsem se o špičkové technologii rozepsal trochu více. My jsme tentokrát teorii nechali stranou a chopili se praxe a než se kdo nadál, začali jsme zvedat stožár délky 7.5 metru na kterém byla nasazena vynikající anténa A99 která měří cca 5.5 metru, celkem tedy něco málo přes třináct metrů. Všiměte si, že sluníčko svítilo , počasí bylo skvělé.

Zleva Bohouš Lípa

• Jak jsem přišel na to, že 7.5 + 5.5 je víc než třináct ? Jednoduše - k celkové délce je třeba ještě připočítat cca 20 cm - výška tažné koule auta nad zemí plus nástavec na kouli o kterém jsem se zmínil již dříve.

Oba Herkulové   konečně v akci.

Antena jde rychle nahoru, jsou vidět kotevní lanka, ke stožáru je připevněn svod anteny - kabel 9 mm RG 213

Opravdu se vám zdá stožár v porovnání s výškou auta malinkatej ?   Chachachaaaaááááá.....

• No a pak už se jenom povídalo a povídalo, mačkal se mikrofon (stolní Euromaster plus) stanička značky President si tiše šuměla a čas plynul. Jak už to tak bývá ne na všech kanálech jsou nervozní taxikáři, i my jsme si jeden volný kanál našli a už jsme meldovali do etéru : "Expedice Ještěd dává všeobecnou výzvu na kanále a přechází na příjem ..." No pánové, byla to PARÁDA, jak občas slýchávám na kanále - nemělo to chybu ! S přibývajícím časem a počtem brejků ubývalo rušení, takže spojení s Tomášem Sázava, Kajmanem Vlašim, Lenkou Poděbrady, Orlické hory, Krkonoše, Jirka Tábor, Pepa Havlíčkův Brod, Jindra Kolín, Standa Plzeň a mnoho mnoho dalších byly opravdu moc pěkné, horší report než R:4 S:7 jsme nedostali a sami jse snad taky horší nedali. Volaček mraky, dálky nádherné, čisté, výborně to lítalo, bylo to skutečně super, bylo to fajn.
  

• Kde že by se zdálo něco o PODZIMu ?    Kdo chce vědět, může číst dál !